Mládež

Poměrně dlouhou sezónu zakončila hostivařská juniorka titulem. Pro Daniela Vaniše to byl poslední rok v mládežnických kategoriích!

Hostivař dokázala vytesat do mistrovského poháru svoje jméno a mohou se teď pyšnit ziskem titulu. Sezóna pro ně byla poměrně náročná, kdy spletitou cestou vstoupali pomalu až na vrchol. Nejdříve dokázali postoupit do lepší skupiny, kde ovšem vůbec neuspěli a museli se zúčastnit předkola!

Osobně bych to snadnou cestou určitě nenazval

Danieli, vezmu-li v potaz, že jak jste působili v úvodu sezóny, jste si poté poměrně snadno dokráčeli k mistrovskému titulu. Bylo to skutečně jednoduché, nebo jste museli překonávat některá úskalí?

Osobně bych to snadnou cestou určitě nenazval. V předkole play off jsme si spíše zvykali na sehrání mladších kluků, kteří bojovali celou sezónu a hráčů hrajících za A tým. Poté jsme v prvním kole narazili na Svítkov, který nám to v podstatě daroval zadarmo a tím ta lehká cesta skončila. Ústí bylo pro semifinále velmi kvalitní tým a o kvalitách Plzně ani mluvit nemusím.

V semifinále jste dokázali porazit Ústí v poměru 3:1 a zaskočit tak favorita. Jednalo se určitě o náročnou sérii, co jste si z ní odnesli do finále?

Náročné to bylo velice, pro nás byla důležitá nedělní výhra v Ústí, která nám zajistila dvě utkání před domácími fanoušky, kteří nám po celé play off vytvářeli parádní kulisu. Ze série jsme si odnesli především sebevědomí a větší sehranost celého týmu.

Stal jste se 3. nejlépe bodovaným hráčem týmu, co stojí za tímhle úspěchem? Jste se svými osobními statistikami spokojený?

Stojí zatím především má zázračná gólová forma, která se dostavila až letos na jaře. (smích) Dále také moji spoluhráči Sam Kucharčík s Markem Hrochem. Stačilo dát o gól víc a býval bych porazil Sama v králi střelců, ale jinak jsem velmi spokojený. (smích) O to víc mě ale těší týmový úspěch v podobě zlata.

Foto: HBC Hostivař. Daniel Vaniš slaví se spoluhráči vstřelenou branku v play off Extraligy juniorů!

Je hezké vidět, jak se celý hokejbal posouvá kupředu

V juniorce to byl pro Vás poslední rok, teď už Vás čeká pouze dospělý hokejbal. Zpětně vzpomínáte na dětská léta rád?

Vzpomínám na ně velmi rád. Je hezké vidět, jak se celý hokejbal posouvá kupředu, a že i mladší kluci nás pomalu dohání. (smích) Nejradši ale budu vzpomínat na naši legendární hostivařskou generaci ročníku 2002.

Teď Vás uvidíme nastupovat pouze v nejvyšší soutěži nebo vaše kroky směřují i do jiných lig?

Budu nastupovat především v Extralize a možná občas pomohu B týmu ve 2.lize. To je prozatím vše.

Co byste vzkázal mladým hráčům, kteří by chtěli hrát hokejbal? Stojí to za to?

Ačkoliv je to spoustu dřiny a času, přál bych každému zvednout si pohár nad hlavu, to za to definitivně stojí!