Semifinále by nám slušelo, hodnotí sezónu Roman Novák

Jedním z největších otazníků před uplynulou sezónou visel nad nově založenou kategorií juniorů, na kterou čekali nejen známí a neznámí soupeři, ale i zcela odlišný systém soutěže. Jak pro ně dopadla tato sezóna a jak ji hodnotí trenér Novák?

O fous nám unikl postup mezi nejlepší šestku týmů.

Jak stručně hodnotíš uplynulou sezónu?

Do sezony jsme vstupovali s cíli, které se po podzimní části ukázali jako realitě vzdálené. Dílem kvůli odchodům či koncům hráčských kariér, dílem kvůli změnám v kádru. A o fous nám unikl postup mezi nejlepší šestku týmů. V jarní části jsme měli díky tomu řadu zápasů se soupeři naší sportovní úrovně a myslím, že jsme tyto zápasy většinově zvládli. Do play-off jsme vstupovali s cílem postoupit minimálně do semifinále, jenže Třinec byl nakonec nad naše síly. Sezonu ale zpětně hodnotím kladně. První rok juniorky Keltů se myslím povedl a byl to krok správným směrem.

Splnil tým tvé osobní očekávání?

Myslím, že jsme měli na víc. Semifinále by nám slušelo. Tréninková morálka byla poměrně solidní, za celou dobu jsme nesklouzli do nějakého "záchranného módu", kdy bychom museli tréninky vyloženě rušit či měnit náplň, každopádně opět si myslím, že kluci mají na víc a občas tomu chybí snaha jít přes nějakou svojí hranu.

Lišila se v něčem jarní část oproti té podzimní?

Kvalitou soupeřů, se kterými jsme se střetávali, především. A opět to zpětně hodnotím jako prospěšné, protože nám to umožnilo vítězit a zvednout si sebevědomí před květnovými boji v nadstavbové skupině i play-off. Rovněž v tom, že řada hráčů hrála na jaře ve dvou kategoriích, včetně finálových turnajů a vyřazovacích bojů, a bylo to pro ně extrémně náročné. Vážím si toho, že se kluci a holky nesnažili vypustit nic ani v jedné kategorii. Takže se patří poděkovat těm, kteří to vydrželi a bojovali až do konce. Každopádně pro trenérské týmy od dorostu výše je tohle téma k zamyšlení.

Jak velká byla výhoda v tom, že si většinu kluků v minulosti trénoval?

A s některými navíc hrál nebo stále hraju... Myslím, že to pro nás bylo přínosné, protože jsme věděli, s Dvořim i Márou (trenéry Jiřím Dvořákem a Markem Horelem - pozn. red.) do čeho jdeme a koho trénujeme, a jaký tým má vlastně potenciál. Toho se nám nakonec podařilo dosáhnout právě v závěru sezony, kdy se tým vyladil ve správný čas a řada hráčů, která třeba na podzim úplně neexcelovala, měla lepší právě závěr sezony.

Nezanedbatelnou část kádru tvořili i dorostenci, kteří se mezi staršími spoluhráči rozhodně neztratili. Je to příslib k budoucím úspěchům?

Příslib určitě, nicméně ke všemu je třeba přistupovat s tím, že to nepůjde samo. A zároveň s velkou dávkou pokory ve vlastní kategorii. To, že někdo hraje v patnácti juniorku neznamená vůbec nic jiného. Přesun napříč kategoriemi až do mužů může být velmi náročný a velmi často se stává, že i ti nejtalentovanější dopadnou tvrdě na zem.

Každopádně je to kategorie, kde zápasy rozhodují především početní (ne)výhody

Juniorce pomáhali i tři hráči z Kert Parku. Jak velkým přínosem kluci byli a budou chtít v Keltech nadále pokračovat?

Dva byli přínosem určitě. Fanda Charbuský jako defenzivní bek nezklamal, byl to jeho poslední ročník v mládeži a věřím, že bude chtít u nás pokračovat i v mužské kategorii. Franta Vrabec pak naskakoval i za áčko a tady bylo vidět, že se s každým dalším zápasem herně zlepšuje. Věříme, že bude chtít hrát v juniorce Keltů i příští rok. Matyáše Jizbu jsme s ohledem na jeho nemoc/zranění a nechození v jarní části sezony vlastně téměř nezapojili.

Je něco, co budete chtít v příští sezóně zlepšit?

Vloni jsme s kategorií začali pracovat a já osobně jsem to bral jako minimálně tříletý projekt, s ohledem na věkové složení týmu. Nebylo v průběhu sezony vlastně kam spěchat, protože řadu věcí je nutno budovat s rozmyslem. I proto jsme na hráče extrémně netlačili v řešení některých situací a hodně jsme to nechávali na jejich kreativitě. Každopádně je to kategorie, kde zápasy rozhodují především početní (ne)výhody, tudíž v další sezoně se společně s dalšími kategoriemi budeme zaměřovat především na hru v nerovnovážných stavech.

Jaké do ní budete mít cíle?

Cíl musí být vždy vyhrát další zápas. Pokud se povede vyhrát poslední zápas sezony, můžeme být spokojeni. Když ale budeme realisti, posun o krůček směrem k semifinále musí být meta, po které nebudeme vyloženě zklamáni, pokud hráči a hráčky věnují přípravě na tréninky dostatečné úsilí. V závěru sezony se pak mohou dít zajímavé věci a věřím, že se nám bude dařit.

Máme očekávat nějakou změnu v realizačním týmu?

Nikoli. Realizační tým se rozhodl pokračovat ve složení Novák-Dvořák-Horel. Snad si to kolegové přes prázdniny nerozmyslí. Věřím, že je práce v této trojici bavila stejně jako mě.

Zdroj článku: SK Kelti 2008.