Ohlédnutí za turnaji minipřípravek
Jako tradičně jedna z posledních kategorií odstartovala v druhé polovině září i kategorie minipřípravek. Poslední proto, aby týmy stihly zapojit co nejvíce nováčků, kteří obvykle tvoří velkou část hráčů v této kategorii. Ale i přesto bylo možné uspořádat dvě kola turnajů.
A protože v této kategorii nejsou důležité výsledky ale prostor pro nadšení a učení se dětí nechme vyjádřit ty, kteří se o hokejbalovou drobotinu starají. Jak tedy hodnotí začátek sezony někteří z trenérů týmů minipřípravek?
Tomáš Diblík (SK Rebel Praha): „Podzimní část byla bohužel velmi krátká. V kategoriích přípravky i mini se bohužel odehrály vždy jen dva turnaje. Všechny turnaje se odehrály ve velkém tempu a s obrovským nasazením všech zúčastněných hráčů a hráček. Děti předváděly výkony na hranici svých možností. Bylo vidět jejich nadšení pro hru a velkou soutěživost. Je obrovská škoda, že se nemohlo uskutečnit víc turnajů. Bohužel si myslím, že během podzimu už se na hřištích při turnajích nepotkáme. Snad se budeme moci alespoň potkávat na trénincích v klubech. Dle mého názoru děti kromě pravidelné školní docházky potřebují i pravidelný pohyb. Tak snad na jaře bude více možností se setkávat na turnajích, trénincích nebo třeba při přátelských utkáních. Přeji všem v této nelehké době hlavně zdraví a pohodu a v co v nejbližší době se těšíme opět na hřišti na viděnou.“
Tomáš Jelínek (HBC Kladno): „Na začátku sezóny jsme byli plni optimismu, že bychom snad mohli odehrát plný turnajový program. Jak to dopadlo, všichni víme. Nicméně i tak jsme jednoznačně rádi alespoň za ty proběhlé turnaje. Do jednoho se nám podařilo vyslat dva týmy, do druhého sice pouze jeden, ale i tam se nám podařilo zařadit nováčky v našem týmu. Oba turnaje splnily naše očekávání čili nasazení, snahu a radost ze hry. Všechny zápasy byly slušné a měly náboj. Kluci se postupně zlepšovali a je škoda, že jsme byli přerušeni. Doufám, že se co nejdříve budeme moci vrhnout zpátky do práce, obávám se však, že to bude až od jarní části. Tak snad alespoň ta proběhne v plném rozsahu, aby děti měly vybití, po kterém touží.“
Je vidět, že je veliká škoda, že nám celková situace nedovolila dále pokračovat, protože zejména ty nejmenší je třeba nadchnout a začít společně vytvářet nový kolektiv. Což hodnotí i Martin Přeslička z HBC Hostivař: „Situace nám moc nepřeje, takže jsme těch turnajů moc nestihli. Těšil jsem se, že zapojíme nové kluky z náborů. Nějaké ty premiéry jsme měli, ale zatím zdaleka ne tolik, kolik bych si přál. Každopádně kde jsme byli, tam jsme si to náležitě užili a teď už nám nezbývá než vyhlížet lepší zítřky. Myslím, že mohu za celý tým říct, že se těšíme na to, až budeme moci opět vyběhnout na hřiště a předvést nějakou tu hokejbalovou parádu.“
Takže závěrem jen zopakujme to, v co asi doufáme všichni. Vyhlížejme lepší zítřky, abychom se mohli opět vidět při sportu, který máme rádi a mohli jsme v dalším článku dát prostor dalším z řady trenérů, kteří se o naše nejmenší v regionu pravidelně starají.
