Matěj Taufer pomohl přivézt na Lužiny stříbro
Na nedávno skončeném finálovém turnaji BEKO poháru juniorů se Kert Park ve finále utkal s pražskou Hostivaří, která však byla úspěšnější. Na turnaji se blýskl tahoun Kertu Matěj Taufer. Jak ho mrzí prohra ve finále? A jak si turnaj užil?
Bylo to krásné vyvrcholení mého působení v Kert Parku
Matěji, gratuluji ke stříbrné medaili z BEKO poháru juniorů. Jak jste si turnaj užil? Šlo všechno, jak mělo?
Turnaj jsem si užil moc. Bylo to krásné vyvrcholení mého působení v Kert Parku. Samozřejmě to mohlo dopadnout líp, ale to se bohužel nestalo.
Ve skupině jste se probojovali k postupu do „velkého“ semifinále, ale nebylo to vůbec lehké. Mezi vámi a Malenovicemi rozhodovalo skóre. Neměli jste strach?
Bylo to napínavé až do posledních minut, ale věděl jsem, že když to máme ve svých rukou, tak to zvládneme. Myslím, že právě v posledním zápase skupiny, jsme ukázali, jak silný tým jsme. Byl to od nás parádní výkon, a nakonec jsme si to v závěru v klidu pohlídali. Musím ale přiznat, že pochyby jsem měl po druhém zápase ve skupině. Pomohlo nám trochu štěstí.
Co se stalo ve skupině? Ta vám příliš nesedla, získali jste pouze 3 body.
První zápas se nám vůbec nepovedl, tahali jsme za kratší konec. V druhém zápase jsme to chtěli odčinit a myslím, že jsme hráli dobře. Je ovšem potřeba smeknout před brankářem Malenovic, který předvedl neskutečný výkon. Takže celkově jsme ve skupině kromě prvního zápasu nehráli vůbec špatně, ale výsledkově to trochu pokulhávalo.
V posledním zápase skupiny, jsme ukázali, jak silný tým jsme
Dále v semifinále jste si však poradili s dobře hrající Elbou, která ovládla druhou skupinu. Jak se vám podařilo vyhrát?
Hráli jsme týmově a to rozhodlo. Hodně k tomu přispěl taky náš brankář Kuba Günther, jenž chytl spoustu šancí soupeře. Nejdůležitější byl první gól. Zvlášť ve formátu 2x12 minut je otáčet výsledek hodně těžké. Navíc jsme podle mě byli více soustředění a méně nervózní.
Zdroj: hokejbaltym.rajce.idnes.cz – Matěj Taufer (číslo 66) získal s Kert Parkem stříbro, na kterém se velmi podílel.
Ve finále jste potkali pražského rivala...a že to byl zápas. První třetinu jste jasně prohráli, kde byla chyba?
Sám bych rád věděl, kde byla chyba. Málo jsme běhali a nebyli tolik obětaví jako minulý zápas. Byli jsme ve špatném psychickém rozpoložení za mě, jelikož to, že nějaké síly ještě máme jsme ukázali v druhé půli.
Soupeř z Hostivaři tak zaslouženě vyhrál
Ve druhé jste ale ukázali, že není radno vás odepisovat a natahovali se po vyrovnání. Není to škoda? Jak vás mrzí prohra ve finále?
Mrzí nás to samozřejmě moc. Zvlášť když víte, že ta šance tam byla. Stačilo odehrát lépe první polovinu nebo na konci proměnit nějakou z šancí, které jsme měli. Nicméně to se nestalo a soupeř z Hostivaři tak zaslouženě vyhrál.
Byl jste jednou ze stěžejních opor týmů, nasbíral jste kupu bodů. Hlavně v play-off jste byl tahoun, 3 góly a 1 asistence. Jste za to rád?
Jsem za to rád, ale zpětně je jedno, kdo ty góly dával. Tentokrát jsem měl štěstí já a vyšlo to na mě, jindy je dá zase někdo jiný. V tom jsme měli obrovskou sílu, těch hráčů, co mohlo zápas rozhodnout, jsme měli spoustu. Já jsem hodně těžil z mých spoluhráčů, se kterými se mi hrálo velmi dobře.
