„Olympijský festival byl fantastickou propagací hokejbalu“, říká Lucie Slavíková

Olympijské hry v Tokiu jsou minulostí, stejně tak již tradiční doprovodný Olympijský festival, který se letos konal v Praze a Brně v období 23.7. – 8.8.2021. Ohlédneme se za akcí v Praze ve Stromovce, a to v zajímavém rozhovoru s hlavní organizátorkou pro hokejbalovou sekci Lucií Slavíkovou.

Jak dlouho se takový festival připravuje?

Příprava hokejbalové sekce trvala od dubna, kdy padlo rozhodnutí, že se budeme účastnit festivalu. V průběhu května a června pak probíhala koordinace pokrytí akce mezi kluby a určení příslušných koordinátorů v těchto klubech, což bylo velice důležité a praktické. Pokud mohu jmenovat, jednalo se o Lucii Rosičkovou (HBC Hostivař), Marka Skramužského (TJ Kovo Praha), Ladislava Jirsu (SK Ďáblové Praha), Tomáše Dohnala (HC Kert Park) a mou osobu za SK Rebel Praha. Akce byla náročná, ale i díky těmto lidem se dobře zvládla. Jenom připomenu, že festival trval 17 dní a bylo proto třeba zajistit bezmála 200 hodin na stánku v rámci otvírací doby.

Samotný festival zajišťuje ČOV a nevím přesně, jak dlouho trvá organizace celé akce, na jednotlivých svazech pak bylo zajistit dobrovolníky, akredice, koncepci stánku a jeho zajištění.

Co všechno stánek v Praze nabízel a jaká byla jeho návštěvnost?

Stánek využíval nápadité náborové možnosti ČMSHb, které se často využívají i na ostatních propagačních akcích. Dominovala nafukovací střelnice a plastové hřiště s minimantinely, které bylo většinou obsypáno dětmi. K dispozici bylo i měření rychlosti střelby na branku. Jak známe z jiných akcí, zásadní pro efektivní fungování stanoviště byl dostatek dobrovolníků a hokejek všech velikostí. Samozřejmě jsme měli k dispozici i drobné odměny a náborové materiály.

Od organizátorů festivalu jsme dostali zpětnou vazbu, že jsme byli nejnavštěvovanějším stánkem celé akce, což považuji za fantastický úspěch a fantastickou propagaci hokejbalu. Soutěžících dětí s hracími kartami bylo více než 4 000, což zdaleka nezachycuje reálný stav účastníků na našem stánku. Téměř po celou dobu festivalu jsem byla osobně účastná a mohu říci, že reálný stav je spíše násobkem.

Jak si vysvětlujete takovou návštěvnost a to i přesto, že hokejbal zatím na OH chybí?

Ano, také nás to příjemně překvapilo, jelikož na festivalu se představilo cca 40 sportů s některými velmi povedenými nápady a stanovišti. V prvé řadě myslím, že k návštěvnosti přispělo velmi dobré místo nedaleko hlavního vchodu, zařazení stanoviště do hry o hodnotné ceny, jednoduché intuitivní sportovní aktivity a také kvalitní materiální a personální obsazení stánku. Někteří návštěvníci se vraceli opakovaně, což nás samozřejmě těšilo.

Jací známí olympionici a osobnosti se na stánku zastavili?

Stačila jsem zaregistrovat např. olympijského vítěže z OH v Londýně Davida Svobodu (moderní pětiboj), oštěpařky Nikolu Ogrodníkovou, Irenu Gillarovou, známé fotbalisty, hokejisty, moderátora a herce Jakuba Koháka a další.

Kdo se vlastně podílel na zajištění provozu hokejbalového stánku?

Jsem velmi ráda, že se na obsazení stanoviště podílely všechny pražské mládežnické kluby, a to celkem cca 60 dobrovolníky v průběhu celé akce. Prohloubilo to naši spolupráci a do budoucna nastavilo spolupráci při náborových akcích, které jsou pro rozvoj hokejbalu klíčové. Vyzkoušeli jsme si, že spolupráce mezi kluby může fungovat. Tímto bych chtěla všem klubům a jejich dobrovolníkům poděkovat a přeju jim úspěšný nábor v nadcházející sezóně.

Jaký pozitivní dopad odhadujete přinese tato mimořádná akce našemu sportu?

Pevně věřím, že vysoká návštěvnost festivalu přispěje k další propagaci hokejbalu a větší osvětě o jeho specifikách a rozlišení od ostatních hokejkových sportů. A budu spokojená, pokud pražské a středočeské kluby v září navštíví noví zájemci o hokejbal, kteří si ho vybrali právě na Olympijském festivalu.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně elánu do další práce.