I když jsme každý byl z jiného klubu, tak to prostě šlapalo, vzpomínají Jiří Vaniš a Jaroslav Procházka
Ze světového šampionátu si v roce 2018 přivezli čeští reprezentanti do 18 let stříbro, ve starší kategorii mají příležitost si zahrát až nyní, a to v reprezentaci U23. O nominaci bojují také hostivařský Jiří Vaniš a kladenský Jaroslav Procházka. Na minulém mistrovství spolu hráli v jedné lajně.
Zážitek obrovský, vycestovali jsme za moře a získali medaili
Kluci, v kategorii U18 jste zatím poslední stříbrní medailisté. Druhé místo se vám podařilo s reprezentací vybojovat na Mistrovství světa v St. John’s v roce 2018. Jaký to byl zážitek?
Jirka: Zážitek z tohoto mistrovství asi budu mít do konce života. Byla to moje první velká mezinárodní akce a ještě k tomu v Kanadě. Navíc jak říkáš, podařilo se nám získat medaili, tak o to ten zážitek je větší.
Jarda: Zážitek obrovský, vycestovali jsme za moře a získali medaili. Nesmírně jsme si to užili, na atmosféru v týmu budu vzpomínat celý život, protože byla parádní.
Dostali jste se až do finále, kde jste prohráli s Kanadou 1:3. Co si z rozhodujícího zápasu nejvíce vybavujete?
Jirka: Upřímně si tento zápas už téměř vůbec nepamatuji, pamatuji si jen výbornou kulisu a poslední hvizd.
Jarda: Já si pamatuju ten svůj gól (smích) a ještě úvodní buly, protože už tam jsem slyšel pár peprných slovíček od Kanaďanů.
Jardo, jediný gól jste ve finále vsítil Vy, když jste v první třetině srovnával na 1:1. Asistoval na něj také Jirka Vaniš. Jak vás tato důležitá branka v tu chvíli nabudila?
Jarda: Určitě to v nás budilo dojem, že se s nimi dá hrát i v tom finále. Kanadský brankář nebyl úplně nejjistější a mohli jsme věřit, že pár gólů dáme, bohužel Kanada byla jinak bezchybná a my se k šancím moc nedostávali.
Oba jste se na světovém šampionátu umístili v první desítce kanadského bodování. Zvykli jste si rychle na neznámé prostředí?
Jirka: Za mě musím říct, že jsem si na leštěný beton, co byl v Kanadě, zvykl rychleji, než jsem čekal. Asi to bylo i tím, že jsme na tom měli nějaké kempy před mistrovstvím a zkrátka si to sedlo tak, jak mělo no.
Jarda: Jak říká Jirka, sedlo si to tak, jak mělo. Musím ale říct, že hrát v jednom útoku s Jirkou a Filipem Faltusem bylo neskutečné. Jako bychom se na tom MS doplňovali, i když jsme každý z jiného klubu, tak to prostě šlapalo.
Vicemistři světa U18 z roku 2018. Zleva Martin Rakovský, Jaroslav Procházka, Jiří Vaniš a Vít Kamenář. Zdroj fotky: osobní archiv Jiřího Vaniše.
Čekali jsme na to dost dlouho a teď se to doufejme vše podaří
Kvůli koronavirové pandemii jste přišli o mistrovství světa do 20 let. Mrzelo vás, že jste se dlouho připravovali a nakonec jste se této vrcholové akce stejně nemohli zúčastnit?
Jirko: Mrzelo strašně moc, ještě když v průběhu toho roku byly nějaké náznaky, že by to teda mohlo být, ale nakonec nebylo. Ten rok jsme ten tým měli snad vůbec nejsilnější a pomýšleli jsme na tu nejvyšší metu.
Jarda: Nejhorší na tom celém byla ta nejistota, člověk se těšil a doufal, ale bohužel pak byl zklamaný.
Jirko, Vy jste v té době zrovna sbíral zkušenosti ve Švýcarsku, kde se mělo mistrovství světa konat. Těšil jste se více, že se mělo uspořádat v zemi, kde jste bydlel?
Jirka: Těšil jsem se moc, bavili jsme se tam o tom s kamarády Švýcary a ti říkali, že by tam jeli, byla by zábava a další věci. Stejně tak rodina, přece jen je Švýcarsko dostupná lokalita a bylo by fajn mít při zápasech na tribuně celou rodinu.
Nyní ale bojujete o nominaci na domácí mistrovství, kde se poprvé představí také kategorie do 23 let. Jakou máte radost z této náhrady?
Jirka: Je to super, myslím, že si všichni z této kategorie (zejména ročníky 2000 až 2002) zasloužíme zahrát mistrovství světa v té nejvyšší juniorské kategorii. Čekali jsme na to dost dlouho a teď se to doufejme vše podaří.
Jarda: Jsem nesmírně rád, že tento ročník dostane šanci se poprat o medaile, protože věřím v úspěch, který jsme zatím neměli šanci naplnit.
Se spoustou hráčů, kteří jsou také v širším kádru reprezentačních týmů, se potkáváte na hřišti. Sledujete i ostatní kategorie a jaká podle vás může být na mistrovství nejsilnější?
Jirka: Upřímně ostatní kategorie moc nesleduji, samozřejmě znám kluky z U20, U18 a i U16, kteří působí v Hostivaři, ale jinak ten přehled opravdu nemám. Budu všem fandit a myslím, že by bylo opravdu parádní, kdyby se každé kategorii podařila získat medaile. Nejsilnější si myslím, že je náš výběr U23.
Jarda: Abych se přiznal, ostatní kategorie moc nesleduju, jedinou kategorií, kde znám více hráčů, je kategorie U20. Budu určitě fandit každému našemu výběru, ale myslím, že ten nejsilnější jsme my U23.
Bude se Jiří Vaniš na začátku letošního července radovat z dalšího cenného světového kovu? Tentokrát by měl bojovat v dresu národního týmu hráčů do 23 let! Zdroj fotky: osobní archiv Jiřího Vaniše.
Všichni bychom si přáli zvednout nad hlavu v červnu pohár
Nastupujete v Extralize mužů, kde jste oba v letošní sezóně došli se svými týmy do čtvrtfinále. Jaké zkušenosti vám letošní ročník v naší nejvyšší hokejbalové soutěži přinesl?
Jirka: Byla to moje první kompletní sezóna v Extralize, takže jsem nějaké zkušenosti určitě nabral. U nás v Hostivaři se během tohoto ročníku událo spoustu věcí, reorganizace ať už realizačního týmu nebo hráčů. Pro spoustu kluků včetně mě to bylo první pořádné play off a víme, že máme co zlepšovat. Každopádně zkušenosti, co jsme načerpali, už nám nikdo nevezme.
Jarda: Musím říct, že obrovské. Na Kladně to pro nás byla hlavně psychicky těžká sezóna. Nedařilo se nám, zároveň u nás bylo vytvořené nové prostředí, přišel nový trenér, nové návyky a spoluhráči. Ačkoli se to nezdá, změnilo se toho opravdu hodně a pro tým to bylo náročné.
Jardo, s Kladnem jste byli po úvodních dvou zápasech krok od vyřazení, v domácích utkáních jste ale Kert Park více potrápili a série skoro šla do pátého souboje. Berete to jako vydařený závěr play off?
Jardo: Beru to jako zklamání, protože našimi zbytečnými prohrami v základní části jsme ve čtvrtfinále museli jít právě na Kert, ale předvedli jsme dobré 3 zápasy ze 4, ve kterých jsme byli více než rovnocenným soupeřem.
Jirko, s Hostivaří jste nevyhráli ani jedno utkání, ve druhém jste ale ještě po dvou třetinách vedli, nakonec Pardubice zvítězily o gól, těsně skončil také třetí zápas. Co chybělo k prodloužení čtvrtfinálové série?
Jirko: Těch věcí bylo asi víc, lepší koncovka, méně zbytečných vyloučení, lepší řešení situací, možná i štěstíčko… nevím, je těžké to takto hodnotit, každopádně vyhrál zkušenější vyspělejší tým a my jim musíme sportovně pogratulovat.
Sezóna pro vás ještě nekončí, s oběma týmy jste se dostali do Final Four Českého poháru. Jaké vidíte šance na vítězství?
Jirka: Půjdeme zápas od zápasu a uvidíme, na co to bude stačit, všichni bychom si přáli zvednout nad hlavu v červnu pohár, ale jak říkám, uvidíme.
Jarda: Věřím, že máme šanci Český pohár vyhrát, ale nesmíme nechat nic náhodě a být 100% připraveni.
