Spolupráce v týmu funguje po více osách, dobře se navzájem doplňujeme, je rád Tomáš Kudela

Prosincové utkání měla nejen Hostivař odložené, ale už před závěrečným kolem podzimu bylo jisté, že tuto část sezóny ovládne. Skvělému vzestupu Pražanů pomohl Tomáš Kudela, který mužstvo posílil před letošním ročníkem. Zkušeného hokejbalistu před zimní přestávkou ještě čeká reprezentační kemp.

Věkový mix je dobře vyvážený a má potenciál i do budoucna

Tomáši, jste jednou z posil, které Hostivař přivedla do svého kádru před letošní sezónou. Jaké bylo Vaše rozhodování ohledně zamíření do tohoto klubu?

K přesunu do Hostivaře mě vedly hlavně dva důvody. Prvním z nich bylo, že z rodinných důvodů už jsem nemohl trávit tolik času dojížděním na Kladno. Druhým důvodem byl fakt, že po sezóně 2022/23, kterou jsem celou vynechal, jsem zjistil, že mi hokejbal chybí a že mám stále chuť hrát na nejvyšší úrovni. Do Hostivaře to mám kousek a shodou okolností se mi z klubu ozvali Honza Krtička (hlavní trenér pozn. red.) a Jirka Čejka, se kterými jsem se dohodl na spolupráci.

Hostivař oproti minulým sezónám udělala v tabulce velký posun. Zimní přestávku strávíte na prvním místě. Jak byste popsal cestu k takovému vzestupu?

Těch důvodů je několik a vlastně se všechny sešly ve správný čas. V prvé řadě se Hostivaři vyplácí roky koncepční práce s mládeží, kdy jádro týmu tvoří kluci, kteří prošli snad všemi kategoriemi. Zároveň jsou v týmu starší zkušenější hráči a prostor dostávají i talentovaní junioři. Takže ten věkový mix je dobře vyvážený a má potenciál i do budoucna. Taky kluci z Berouna, kteří přišli v létě, přinesli velkou kvalitu. Někteří hráči navíc udělali velký výkonnostní posun, například Petr Pírek, Dan Vaniš nebo Vašek Štoural, na kterého se můžeme v brance spolehnout, i když ne vždy mu to vzadu usnadňujeme. (úsměv) Nesmím zapomenout na trenéra, který nás v letní přípravě vůbec nešetřil a vlastně nás stále udržuje v tempu a soustředění, bez ohledu na postavení v tabulce a fázi sezóny.

Prohráli jste zatím jen jedno utkání s Kladnem. Ve druhém zápase se středočeským týmem jste poprvé v sezóně neotevřeli skóre, ale pak jste dokázali smazat tříbrankovou ztrátu a stav otočili. Kde je vaše největší síla?

Na Kladně to byl výborný zápas z obou stran, dlouho vyrovnaný a rozhodla ho situace, která ukazuje, jak je sport krutý a krásný zároveň. Těsně před koncem za stavu 2:2 jsme byli v samostatném úniku, kdy už byl gólman téměř překonán a zbývalo zasunout míček do brány, což se ale nepodařilo a v podstatě z protiútoku jsme dostali gól na 3:2. Takže chybělo málo a mohli jsme se radovat my. Ale když budu upřímný, i přes prohru jsem měl z toho zápasu dobrý pocit, hlavně kvůli dobrému výkonu, kterým jsme se prezentovali. Druhý zápas s Kladnem byl zvláštní v tom, že jsme brzo prohrávali 0:3 a do takové situace jsme se letos dostali poprvé. Ale ty góly pramenily spíše z našich chyb, než že bychom byli pod tlakem. Zároveň jsme se i my dostávali do šancí, takže jsme si stále věřili, že pokud dáme brzo kontaktní gól, můžeme zápas otočit. V kabině jsme si to takhle říkali a šli si za tím. Byli jsme rádi, že se to nakonec povedlo a Kladnu jsme porážku oplatili.

Vždy rád pomůžu spoluhráčům nějakou radou, pokud o ni stojí

Daří se Vám také v osobních statistikách, s třinácti asistencemi jste druhým nejlepším nahrávačem soutěže. Co říkáte na spolupráci na hřišti s nejproduktivnějším hráčem soutěže a dalšími talenty?

To je dané tím, že hrajeme hodně útočný styl a i my obránci se snažíme podporovat útok. A při formě a produktivitě našich útočníků ty body naskakují samy. Ale moc bych to nepřeceňoval, máme teprve půlku sezóny a důležité bude potvrdit to na jaře. Jinak před sezónou jsme si říkali, že by bylo dobré nenechat všechno na bedrech Honzy Čejky a Sama Kucharčíka, kteří už nějakou dobu tým táhnou. A dopadlo to tak, že oba kluci si formu drží, ale zároveň se přidali i další hráči, takže střílíme hodně branek. Spolupráce v týmu tak funguje po více osách, není to vyloženě o jednom nebo dvou hráčích, dobře se navzájem doplňujeme.

Máte několik zkušeností z reprezentace, zahraničí a různých soutěží. V Hostivaři je navíc hodně talentovaných hráčů, kteří mají velký potenciál. Baví Vás s nimi spolupráce také v tomto ohledu, že jim svými zkušenostmi můžete pomoci?

V hokejbale se na nejvyšší úrovni pohybuju nějakých 14 let, takže už jsem toho dost zažil a vždy rád pomůžu spoluhráčům nějakou radou, pokud o ni stojí. Když jde o mladé hráče, musí mít v prvé řadě sami chuť se zlepšovat a pracovat na sobě, potom jim rady od starších můžou pomoct posunout se. V Hostivaři takoví mladí hráči jsou, mají dobrý charakter i vítěznou mentalitu, takže cítím, že jim můžu něco předat.

Poslední utkání podzimní části jste měli odložené, ale ještě před zimní přestávkou se představíte na reprezentačním kempu mužů, kde s týmem odehrajete přípravné zápasy proti Slovensku. Co od toho očekáváte?

Předpověď na víkend nevypadala dobře, tak jsem rád, že se kluby dohodly a zápas se odehraje na jaře. Na Slovensko se těším, každý mezinárodní zápas je za odměnu a v přípravě před MS jich zase tolik není, takže je to dobrá prověrka. Slováci nyní prochází obměnou kádru, po veleúspěšných letech a několika světových titulech v řadě se jim na posledním MS v Kanadě nedařilo podle jejich představ, takže budují nový tým a hráči se budou chtít ukázat. V Žilině nás nečeká nic lehkého, to víme, ale pojedeme tam s cílem předvést dobrý výkon a uspět.