Bude těžké navázat na skvělý podzim, ale já se na tu výzvu těším! říká obránce HBC Hostivař Tomáš Kudela
Hostivaři po odloženém utkání s Ústím nad Labem předčasně skončila podzimní část a čeká ji tak volno. V tomto čase hostivařská redakce vyzpovídala tahouna obrany Tomáše Kudelu. Co v rozhovoru prozradil?
V minulé sezoně jsem si dal od hokejbalu roční pauzu, především z rodinných důvodů
Tomáši, tys před začátkem nové sezóny přišel do hostivařského Áčka v rámci hostování z Kladna. Jak k tvému přesunu došlo?
V minulé sezoně jsem si dal od hokejbalu roční pauzu, především z rodinných důvodů. Udržoval jsem se v kondici tím, že jsem hrál fotbal za Union Žižkov a hokejbalový Český pohár za mateřský HBK Vsetín. Postupně jsem ale zjišťoval, že mi hokejbal chybí a v té době mě oslovili Honza Krtička a Jirka Čejka. Pro mě bylo důležité, abych nemusel trávit tolik času dojížděním a zároveň být v týmu, který má ambice hrát na špici. To všechno Hostivař splňuje a tak jsme se dohodli.
Jak zatím hodnotíš své působení v Hostivaři? Jak tě vzala kabina našeho A týmu? Znal jsi někoho ze spoluhráčů ještě před svým příchodem?
V Hostivaři se mi od začátku líbí po všech stránkách. Je tady super parta, spousta talentovaných kluků, kvalitní tréninky, dobré zázemí. Lidé, kteří se starají o chod A-týmu, ostatních kategorií a vůbec celého klubu, to dělají srdcem. Myslím si, že kabina mě vzala dobře. Neberu automaticky, že když má hráč v hokejbale už nějaké jméno, tak někam přijde a kabina si z něj sedne na zadek. Snažil jsem se postupně zapadnout a pomohlo mi i to, že pár kluků už jsem znal. S Honzou Čejkou jsme byli na MS v Kanadě, Jirku Hrabára a Michala Potekhina znám z Kladna, Petra Pírka ze Vsetína. Trenéra Honzu Krtičku znám ještě jako hráče Habešovny a Kertu, dokonce jsme spolu před lety byli i v nároďáku.
Od začátku sezony patříš k lídrům Hostivaře jak na hřišti, tak mimo něj. Jak ti tato role vyhovuje, a co bys chtěl mladším spoluhráčům předat?
Jestli patřím k lídrům, to nechám na posouzení jiným, ale za sebe se snažím dávat do tréninků a zápasů maximum. Vyhovuje mi, když na mě tým spoléhá a dostávám hodně prostoru, ale musí to mít hlavu a patu. Pokud vidím, že mi to nelepí a že ostatní jsou platnější, měli by hrát oni. Chceme udělat týmový úspěch a tomu bychom se měli podřídit.
Vyhovuje mi, když na mě tým spoléhá a dostávám hodně prostoru
Hostivař díky skvělým výkonům v podzimní části přezimuje na 1. místě extraligové tabulky. Jak zpětně hodnotíš první část sezony?
Hodně nás nakoplo vítězství v Českém poháru, potom už jsme se celý podzim vezli na vítězné vlně, až na jedno zaváhání s Kladnem. Samozřejmě tam byli nějaké výkyvy, ne vždy jsme hráli podle představ, ale o to víc si cením, že jsme dokázali stále vítězit a zároveň střílet hodně branek. Další věc, která mi dělá radost, je že soupeřům se v průběhu podzimní části nedařilo dostávat nás pod souvislý tlak. A když už jsme byli pod tlakem, tak jsme z něj nedostávali góly. Ty jsme inkasovali většinou po našich chybách, z rychlých protiútoků nebo v soupeřových přesilovkách. A s tím se pracuje líp, než kdyby tam byl nějaký hlubší problém v defenzivní fázi. S tímto jsem z týmového hlediska spokojený. O skvělých individuálních výkonech jednotlivých hráčů mluvit snad nemusím, to by bylo na dlouho (smích). Hlavně si teď musíme všichni odpočinout, v lednu a únoru se pořádně kondičně připravit a na jaře ty podzimní výkony potvrdit, čeká nás mnohem těžší část sezony.
Víme, že sis svými výkony vysloužil pozvánku na reprezentační kemp mužského národního týmu, který se bude konat v Žilině. Jaké jsou aktuálně tvé reprezentační ambice?
Jsem za pozvánku rád a těším se. Taky jsem sám na sebe zvědavý, jak se po delší době adaptuju na mezinárodní tempo. Věřím, že národnímu týmu mám stále co nabídnout a bylo by hezké probojovat se příští rok na MS do Švýcarska, kde jsem téměř 4 roky působil.
Nyní čeká všechny týmy zimní přestávka. Jak ji osobně hodláš trávit? A jaké jsou tvé nebo i týmové cíle směrem k jarní části nejvyšší soutěže?
Těším se na volno, kdy od hokejbalu na chvilku vypnu, budu trávit čas s rodinou a hrát fotbal. Postupně začnu i s nějakou formou tréninku, tak abych nešel v lednu do přípravy úplně od nuly. Co se týče ambicí, tak před sezonou jsme si dali jasný týmový cíl - po loňském čtvrtfinále udělat další krok dopředu, posunout klub dál. Nevyhlašujeme přehnané ambice, ale na druhou stranu vnímáme kvalitu našeho týmu a když k tomu dobře přistoupíme, můžeme dojít daleko. Bude těžké navázat na skvělý podzim, ale já osobně se na tu výzvu těším.
